U potravin v srpnu došlo oproti červenci k meziměsíčnímu poklesu cen a i to přispělo k tomu, že meziroční tempo růstu cen v Česku – byť velmi zlehka – zpomalilo a meziroční inflace tak činila 8,5 procenta, což je o 0,3 procentního bodu méně než v červenci.

Že už ceny u některých výrobků šly dolů, si už lidé všímají i při nakupování. „Obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat. Zároveň se poněkud zklidnila loňská vypjatá situace, vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu, jež řetězcům a dalším firmám a podnikům v tuzemsku poskytovala narativ, jímž mohly zdůvodnit znatelné navýšení svých marží nad rámec objektivního růstu nákladů,“ shrnul ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda s dodatkem, že možná k tomu přispělo i to, že se řetězce zalekly i vládní kontroly marží. 

Že k poklesu cen potravin přispěla česká vláda si myslí rovněž její předseda Petr Fiala (ODS). „Od doby, kdy vláda systematicky začala tlačit na výrobce a prodejce potravin, ceny tohoto zboží začaly klesat. Možná je to jen náhoda, já ale na takové náhody nevěřím. Proto v našich krocích budeme pokračovat. Potraviny na pultech českých obchodů musí být stejně kvalitní a cenově dostupné jako v zahraničí,“ hlásá ministerský předseda na sociálních sítích.

Od doby, kdy vláda systematicky začala tlačit na výrobce a prodejce potravin, ceny tohoto zboží začaly klesat. Možná je to jen náhoda, já ale na takové náhody nevěřím. Proto v našich krocích budeme pokračovat. Potraviny na pultech českých obchodů musí být stejně kvalitní a cenově… pic.twitter.com/aD21SQ6fee

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 11, 2023

Meziročně byly skutečně ceny nižší například u pšeničné hladké mouky, která před rokem v srpnu stála průměrně 22,21 korun a tento srpen již její cena klesla na 18,58 korun. Dále u polotučného trvanlivého mléka cena klesla na 15,64 korun z 17,82 korun (u plnotučného se cenovka změnila jen v haléřových položkách a u másla pak spotřebitelé uspořili již výraznější peníze, jelikož to pokleslo z loňských 56 korun na 39 korun zabalení 250 gramů.

Že jste si však i přesto nějakého radikálního poklesu cen oproti minulému roku při konečném placení celkové útraty v obchodech příliš nevšimli? Dost možná to je tím, co nakupujete – mnohé potraviny totiž za posledních dvanáct měsíců naopak značně podražily a při platbě u pokladny vám tak některé položky „zamáznou“ úsporu z poklesu cen u ostatního zboží. O jaké potraviny jde? Často i o ty, které při vaření téměř nelze nahradit.